Blog

Poté, co firma projde fází vzniku a ustálení dojde logicky ke krizi, krize se od sebe liší mírou rizika pro firmu. Je samozřejmé, že špatných chvil v životě přijde vícero a je jisté, že důvodů pro tyto úpadky bude mnoho, jelikož firma je závislá na celém systému a ten není nikdy stabilní.
–          Politická situace
–          Ekologická situace
–          Ekonomická situace
–          Geografická situace
–          Technická a technologická situace
–          Etnická situace

Mohli bychom vymyslet mnoho faktorů omezujících vaši firmu a každý jeden z nich se tak stává rizikem, se kterým musíte počítat. Pokud přitlačí, znamená to, že musíte pružně reagovat, ale pokud jich přitlačí víc najednou, nebo se jeden rapidně změní, mohou nastat veliké problémy.

Úpadek a jeho řešení

Konkurs

–          Nikdo se do konkursu dostat nechce, protože to znamená úplný konec, jakmile podnik padne takto hluboko, už nikdy nepovstane
–          Řešení je soudní a má své postupy, které řeší k tomu povolaní lidé, kteří se v dané problematice dobře orientují
–          Se vstupem do konkursu ztrácí podnikatel jakékoli právo na nakládání s majetkem podniku, toto právo už nikdy zpět nenabyde, má pouze právo na část majetku, která může zbýt po soudním vypořádání
–          Celý tento proces má jediný cíl a tím je zpeněžit majetek a alespoň částečně uspokojit věřitele, v ideálním případě úplně
–          Majetek, který je využit na uspokojení věřitelů se nazývá majetková podstata

Reorganizace

–          Tento proces se volí, pokud je tu možnost přežití podniku, avšak ani tak to není nic příjemného
–          Provoz podniku je zachován a neztrácí svou obchodní značku
–          Je zřízena pozice krizového manažera azaveden reorganizační plán
–          Je vytvořen plán postupného uspokojování pohledávek věřitelů
–          Cílem celého snažení je oživit podnik a srovnat vztahy mezi dlužníkem a jeho věřiteli
–          Reorganizaci jsou schopny přežít jen větší podniky
–          Trvá dlouhou dobu
–          Je doprovázena výrazným útlumem činnosti, propouštěním zaměstnanců, rušení části provozu
X Oddlužení je pouze pro nepodnikatele!!

Poté, co firma projde fází vzniku a ustálení dojde logicky ke krizi, krize se od sebe liší mírou rizika pro firmu. Je samozřejmé, že špatných chvil v životě přijde vícero a je jisté, že důvodů pro tyto úpadky bude mnoho, jelikož firma je závislá na celém systému a ten není nikdy stabilní.
–          Politická situace
–          Ekologická situace
–          Ekonomická situace
–          Geografická situace
–          Technická a technologická situace
–          Etnická situace

Mohli bychom vymyslet mnoho faktorů omezujících vaši firmu a každý jeden z nich se tak stává rizikem, se kterým musíte počítat. Pokud přitlačí, znamená to, že musíte pružně reagovat, ale pokud jich přitlačí víc najednou, nebo se jeden rapidně změní, mohou nastat veliké problémy.

Úpadek a jeho řešení

Konkurs

–          Nikdo se do konkursu dostat nechce, protože to znamená úplný konec, jakmile podnik padne takto hluboko, už nikdy nepovstane
–          Řešení je soudní a má své postupy, které řeší k tomu povolaní lidé, kteří se v dané problematice dobře orientují
–          Se vstupem do konkursu ztrácí podnikatel jakékoli právo na nakládání s majetkem podniku, toto právo už nikdy zpět nenabyde, má pouze právo na část majetku, která může zbýt po soudním vypořádání
–          Celý tento proces má jediný cíl a tím je zpeněžit majetek a alespoň částečně uspokojit věřitele, v ideálním případě úplně
–          Majetek, který je využit na uspokojení věřitelů se nazývá majetková podstata

Reorganizace

–          Tento proces se volí, pokud je tu možnost přežití podniku, avšak ani tak to není nic příjemného
–          Provoz podniku je zachován a neztrácí svou obchodní značku
–          Je zřízena pozice krizového manažera azaveden reorganizační plán
–          Je vytvořen plán postupného uspokojování pohledávek věřitelů
–          Cílem celého snažení je oživit podnik a srovnat vztahy mezi dlužníkem a jeho věřiteli
–          Reorganizaci jsou schopny přežít jen větší podniky
–          Trvá dlouhou dobu
–          Je doprovázena výrazným útlumem činnosti, propouštěním zaměstnanců, rušení části provozu
X Oddlužení je pouze pro nepodnikatele!!

Většina párů se po dlouhém rozhodování a přemýšlení odhodlá k tomu, pořídit si miminko. Najdou se však i případy, které se vymykají tomu, jak by mělo všechno probíhat dle pravidel a jednoduše se ocitnou v roli budoucích rodičů – aniž by to plánovali.

Co však dělat, když se partner na potomka necítí a celkově ani na to, aby s vámi byl ve vážném vztahu?

Situace, která není nikdy lehká

Ocitnout se v situaci, kdy žena otěhotní s tím nesprávným mužem a ještě k tomu v době, kdy na miminko neměla ani pomyšlení, bude vždy cestu, která nebude snadná a dost možná ani šťastná.

Vždy je lepší, těšit se na příchod dítěte a tu radost pouze násobit s někým, kdo o to stojí stejně tak jako vy.

Jestli jste se už dostala do situace, která vás postavila problémům čelem, je potřeba se zachovat dospěle a zvážit „pro a proti“. Dítě je láska, která vám zůstane navěky a které nikdy nebudete litovat. Vychovávat ho pouze sama není nijak příjemná myšlenka, ale rozhodně nepatří mezi ty, které nelze zvládnout. Každá matka je totiž dostatečně silná na to, aby se o své dítě postarala a poprala se se vším, co jí bude stát v cestě jenom proto, aby její dítě bylo spokojené a šťastné.

A přesně taková silná žena z vás bude, ať už dítě budete vychovávat s partnerem nebo sama!

Není všemu konec!

Šťastného konce se můžete dožít i vy! V době těhotenství možná nebudete mít na žádného nového partnera ani náladu a ani čas, protože budete veškerou pozornost a energii věnovat vašemu měnícímu se tělu a miminku, které nosíte pod srdcem. Po porodu se však vaše hodnoty a názory změní a po období, které budete považovat za to nejtěžší ve vašem životě, budete opět otevřená možnostem a uvědomíte si, že najít protějšek můžete i v roli svobodné matky.

Každá životní lekce je k něčemu dobrá a má svůj účel. Je daleko lepší nemít žádného partnera v době, kdy otěhotníte než takového, který by nebyl pro vás a vaše dítě přínosem a báječným tátou. Perfektního muže, který přijme vaše dítě za své, můžete potkat i časem, kdy se všechno srovná a vy zjistíte, že máte opět chuť zářit a touhu po tom, zamilovat se.

Většina párů se po dlouhém rozhodování a přemýšlení odhodlá k tomu, pořídit si miminko. Najdou se však i případy, které se vymykají tomu, jak by mělo všechno probíhat dle pravidel a jednoduše se ocitnou v roli budoucích rodičů – aniž by to plánovali.

Co však dělat, když se partner na potomka necítí a celkově ani na to, aby s vámi byl ve vážném vztahu?

Situace, která není nikdy lehká

Ocitnout se v situaci, kdy žena otěhotní s tím nesprávným mužem a ještě k tomu v době, kdy na miminko neměla ani pomyšlení, bude vždy cestu, která nebude snadná a dost možná ani šťastná.

Vždy je lepší, těšit se na příchod dítěte a tu radost pouze násobit s někým, kdo o to stojí stejně tak jako vy.

Jestli jste se už dostala do situace, která vás postavila problémům čelem, je potřeba se zachovat dospěle a zvážit „pro a proti“. Dítě je láska, která vám zůstane navěky a které nikdy nebudete litovat. Vychovávat ho pouze sama není nijak příjemná myšlenka, ale rozhodně nepatří mezi ty, které nelze zvládnout. Každá matka je totiž dostatečně silná na to, aby se o své dítě postarala a poprala se se vším, co jí bude stát v cestě jenom proto, aby její dítě bylo spokojené a šťastné.

A přesně taková silná žena z vás bude, ať už dítě budete vychovávat s partnerem nebo sama!

Není všemu konec!

Šťastného konce se můžete dožít i vy! V době těhotenství možná nebudete mít na žádného nového partnera ani náladu a ani čas, protože budete veškerou pozornost a energii věnovat vašemu měnícímu se tělu a miminku, které nosíte pod srdcem. Po porodu se však vaše hodnoty a názory změní a po období, které budete považovat za to nejtěžší ve vašem životě, budete opět otevřená možnostem a uvědomíte si, že najít protějšek můžete i v roli svobodné matky.

Každá životní lekce je k něčemu dobrá a má svůj účel. Je daleko lepší nemít žádného partnera v době, kdy otěhotníte než takového, který by nebyl pro vás a vaše dítě přínosem a báječným tátou. Perfektního muže, který přijme vaše dítě za své, můžete potkat i časem, kdy se všechno srovná a vy zjistíte, že máte opět chuť zářit a touhu po tom, zamilovat se.

Ochrana osobních údajů se dotkla každého a nejednomu člověku či firmě zkomplikovala život. Jak je tomu ale u webů, na co by si měli jejich provozovatelé dávat pozor nebo nemusí mít žádné obavy?
Obsahové weby jsou zdrojem článků pro registrované členy. Do této skupiny můžeme zařadit blogy, magazíny on-line a další, tedy všechny ty, které vyžadují registraci za účelem přístupu k nim. Vzhledem k tomu, že zde uživatelé uvádí své emailové adresy, týká se i jich zákon o ochraně osobních údajů. Ale naštěstí ne v takovém rozsahu, aby byly nutné výrazné změny. 

Souhlas od odběratele článku je samozřejmostí. Ti, kdo dodržují vše podle zákona, se rozhodně nemají čeho obávat. Důležité je, jak podstatné údaje weby mají k dispozici a podat tak přesné informace svým uživatelům.
Raději dvakrát, než jednou
Systém double-opt in, přeloženo do češtiny, znamená provedení registrace potvrzujícím emailem. Kromě toho, že to není nic náročného, je to i přehledné. Tento způsob nevyžaduje udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů, není možné při vyplňování zadat „nějakou“ emailovku.
Co se týká emailů samotných, zde k ničemu výraznějšímu nedochází, mělo by být patrné, kdo je odesílatelem a mělo by být jednoduché se z něj odhlásit.

Elektronické knihy
Pokud jste náruživý čtenář a využíváte elektronických čteček knih, pak jste jistě stálým návštěvníkem blogů, ze kterých je možné knihy stahovat. Toto z velké části probíhá formou výměnného obchodu, tedy já knihu, ty email. To je ale v rozporu s GDPR. Kontaktní údaje na vás požadovány být mohou, ale nemělo by to být formou „něco za něco.“ Udělení souhlasu by se mělo vztahovat k obchodním podmínkám.
Je jen na vás, a takové je i doporučení kompetentních osob, projít si nastavení souhlasů. Systém GDPR je zde hlavně pro ochranu jednotlivých osob, aby zbytečně nebyly vystavovány poskytováním svých osobních dat.

Ochrana osobních údajů se dotkla každého a nejednomu člověku či firmě zkomplikovala život. Jak je tomu ale u webů, na co by si měli jejich provozovatelé dávat pozor nebo nemusí mít žádné obavy?
Obsahové weby jsou zdrojem článků pro registrované členy. Do této skupiny můžeme zařadit blogy, magazíny on-line a další, tedy všechny ty, které vyžadují registraci za účelem přístupu k nim. Vzhledem k tomu, že zde uživatelé uvádí své emailové adresy, týká se i jich zákon o ochraně osobních údajů. Ale naštěstí ne v takovém rozsahu, aby byly nutné výrazné změny. 

Souhlas od odběratele článku je samozřejmostí. Ti, kdo dodržují vše podle zákona, se rozhodně nemají čeho obávat. Důležité je, jak podstatné údaje weby mají k dispozici a podat tak přesné informace svým uživatelům.
Raději dvakrát, než jednou
Systém double-opt in, přeloženo do češtiny, znamená provedení registrace potvrzujícím emailem. Kromě toho, že to není nic náročného, je to i přehledné. Tento způsob nevyžaduje udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů, není možné při vyplňování zadat „nějakou“ emailovku.
Co se týká emailů samotných, zde k ničemu výraznějšímu nedochází, mělo by být patrné, kdo je odesílatelem a mělo by být jednoduché se z něj odhlásit.

Elektronické knihy
Pokud jste náruživý čtenář a využíváte elektronických čteček knih, pak jste jistě stálým návštěvníkem blogů, ze kterých je možné knihy stahovat. Toto z velké části probíhá formou výměnného obchodu, tedy já knihu, ty email. To je ale v rozporu s GDPR. Kontaktní údaje na vás požadovány být mohou, ale nemělo by to být formou „něco za něco.“ Udělení souhlasu by se mělo vztahovat k obchodním podmínkám.
Je jen na vás, a takové je i doporučení kompetentních osob, projít si nastavení souhlasů. Systém GDPR je zde hlavně pro ochranu jednotlivých osob, aby zbytečně nebyly vystavovány poskytováním svých osobních dat.

Jistě jste již slyšeli o této populární psychické poruše, která bývá hojně medializována, a kromě novin a televizních zpráv je zobrazována i ve filmech, seriálech a knížkách.
Co jste se mohli z médií a dalších zábavních zdrojů o schizofrenii dozvědět?
Ve většině případů se jedná o poruchu, která je zde definována rozdvojením osobnosti pacienta. Postižená osoba se projevuje paranoidně, agresivně, není schopna vnímat realitu a většinou v jejím těle (a především v mysli) žije několik dalších osobností, které se v průběhu celého příběhu mezi sebou překřikují, střídavě se objevují „na scéně“, někdy si odporují a někdy spolu souhlasí. Ale výsledek je skoro pokaždé stejný – jedná o vražedné spojení několika bytostí v hlavě jednoho člověka, kterého nutí dělat strašlivé věci.

Jaká je tedy pravda? Co byste o schizofrenii měli vědět?
·         Tato psychická porucha má mnoho forem a podob. Ne vždy musí být nezbytně naplněna paranoidními bludy a halucinacemi.
·         Nejedná se o rozdvojenou osobnost. To je samostatná psychická porucha, která se objevuje v reálném životě velmi zřídka.
·         Co však pravdou je, že pacient nemá kontakt s realitou. Resp. realitu si upravuje do podoby, kterou mu navozují prožívané poruchy vnímání, zejména již zmíněné halucinace a bludy. Osoba prožívá různé typy vtíravých myšlenek, které jsou neodbytné a ovlivňují jeho život do té míry, že pro něj téměř není možné „normálně“ fungovat.
·         Schizofrenie může (ale nemusí!) být dědičná. Resp. můžeme zdědit nějaké předpoklady, neurologické nastavení nebo něco v našem mozku, které může vyústit až v tuto nemoc.
·         První náznaky můžeme pozorovat v období puberty nebo adolescence. Vyznačuje se tím, že člověk se začne stranit společnosti a stává se z něj tak trochu podivín. V tom smyslu, že má např. hodně nevšední záliby, nezajímají ho věci, které baví jeho vrstevníky, má problém se socializovat, je zkrátka tak trochu mimo.

·         Paranoidní typ této poruchy je často spojen s bludy, které pacientovi vkládají do mozku myšlenky o tom, že je někým / něčím pronásledován. Tento neodbytný pocit pak vyvolává sklon k přehnaným realistickým fantaziím, kdy si člověk spojuje veškeré dění kolem sebe v jeden absurdní příběh o tom, že je stíhán a že musí z této situace uprchnout. Proto jsou schizofrenici nebezpeční. Ne proto, že by cíleně chtěli někomu ublížit, ale proto, že své okolí nevnímají střízlivě a jejich snaha vymanit se z nebezpečné situace, kdy jsou např. pronásledováni, se může vymknout z ruky a vyvolat agresivní jednání – ať už vůči sobě nebo vůči druhým.

Jistě jste již slyšeli o této populární psychické poruše, která bývá hojně medializována, a kromě novin a televizních zpráv je zobrazována i ve filmech, seriálech a knížkách.
Co jste se mohli z médií a dalších zábavních zdrojů o schizofrenii dozvědět?
Ve většině případů se jedná o poruchu, která je zde definována rozdvojením osobnosti pacienta. Postižená osoba se projevuje paranoidně, agresivně, není schopna vnímat realitu a většinou v jejím těle (a především v mysli) žije několik dalších osobností, které se v průběhu celého příběhu mezi sebou překřikují, střídavě se objevují „na scéně“, někdy si odporují a někdy spolu souhlasí. Ale výsledek je skoro pokaždé stejný – jedná o vražedné spojení několika bytostí v hlavě jednoho člověka, kterého nutí dělat strašlivé věci.

Jaká je tedy pravda? Co byste o schizofrenii měli vědět?
·         Tato psychická porucha má mnoho forem a podob. Ne vždy musí být nezbytně naplněna paranoidními bludy a halucinacemi.
·         Nejedná se o rozdvojenou osobnost. To je samostatná psychická porucha, která se objevuje v reálném životě velmi zřídka.
·         Co však pravdou je, že pacient nemá kontakt s realitou. Resp. realitu si upravuje do podoby, kterou mu navozují prožívané poruchy vnímání, zejména již zmíněné halucinace a bludy. Osoba prožívá různé typy vtíravých myšlenek, které jsou neodbytné a ovlivňují jeho život do té míry, že pro něj téměř není možné „normálně“ fungovat.
·         Schizofrenie může (ale nemusí!) být dědičná. Resp. můžeme zdědit nějaké předpoklady, neurologické nastavení nebo něco v našem mozku, které může vyústit až v tuto nemoc.
·         První náznaky můžeme pozorovat v období puberty nebo adolescence. Vyznačuje se tím, že člověk se začne stranit společnosti a stává se z něj tak trochu podivín. V tom smyslu, že má např. hodně nevšední záliby, nezajímají ho věci, které baví jeho vrstevníky, má problém se socializovat, je zkrátka tak trochu mimo.

·         Paranoidní typ této poruchy je často spojen s bludy, které pacientovi vkládají do mozku myšlenky o tom, že je někým / něčím pronásledován. Tento neodbytný pocit pak vyvolává sklon k přehnaným realistickým fantaziím, kdy si člověk spojuje veškeré dění kolem sebe v jeden absurdní příběh o tom, že je stíhán a že musí z této situace uprchnout. Proto jsou schizofrenici nebezpeční. Ne proto, že by cíleně chtěli někomu ublížit, ale proto, že své okolí nevnímají střízlivě a jejich snaha vymanit se z nebezpečné situace, kdy jsou např. pronásledováni, se může vymknout z ruky a vyvolat agresivní jednání – ať už vůči sobě nebo vůči druhým.

Vánoce jsou svátky klidu a míru a rodiny a přátelství a pohody a kdoví, čeho všeho ještě. Dnes tomu tak již úplně všude není tak jak bývalo dříve, každopádně k nim neodmyslitelně patří tradice a zvyky. Ne všechny rodiny je dodržují, každopádně je známe přinejmenším z pohádek, filmů a vyprávění, v lepším případě pak od rodičů, či prarodičů. Jedná se o nádherné tradice a je nesmírná škoda, že z naší kultury postupně mizí. V podstatě nám jich zbylo jen pár.

Začněme například adventním kalendářem. Ten nám, hlavně pak našim ratolestem odpočítává den po dni, okénko po okénku příchod Ježíška. Dále pak také adventní věnec nám již měsíc dopředu připomíná příchod svátků. Každou neděli zapalujeme jednu ze čtyř svící. Během tohoto období obíháme obchody a vybíráme dárky, ale také sháníme suroviny na tradiční pečení cukroví. Každá domácnost peče většinou hned několik druhů. Od perníčků, přes klasické linecké a pracny až po vanilkové rohlíčky, vosí hnízda a mnohé další. Pár dní před Vánoci pak zdobíme stromeček. Ať již po novu stříbrnými, zlatými a jinými blýskavými koulemi, nebo po staru zlacenými oříšky, celofánem, slaměnými ozdobami, sušenými jablky a mnohými dalšími. Na štědrý den bychom pak měli hladovět, abychom viděli zlaté prasátko.

Také pak stavíme betlém, což je pak po nějakou dobu zpříjemněním prostoru a připomenutím toho, že by si lidé měli pomáhat. Ke štědrovečerní večeři by pak měla být rybí polévka a kapr s bramborovým salátem. Pod talířem pak naleznete šupinu, která vám má přinést štěstí a bohatství do dalšího roku! Děvčata pak po rozdávání dárků házejí střevícem, aby zjistili, zda jim další rok přinese lásku. V některých domácnostech se lije olovo, ze kterého se následně věští budoucnost. Nesmíme zapomenout ani na klasickou půlnoční mši. 

Je to zkrátka krásný čas, na který se všichni rok co rok těšíme.

Vánoce jsou svátky klidu a míru a rodiny a přátelství a pohody a kdoví, čeho všeho ještě. Dnes tomu tak již úplně všude není tak jak bývalo dříve, každopádně k nim neodmyslitelně patří tradice a zvyky. Ne všechny rodiny je dodržují, každopádně je známe přinejmenším z pohádek, filmů a vyprávění, v lepším případě pak od rodičů, či prarodičů. Jedná se o nádherné tradice a je nesmírná škoda, že z naší kultury postupně mizí. V podstatě nám jich zbylo jen pár.

Začněme například adventním kalendářem. Ten nám, hlavně pak našim ratolestem odpočítává den po dni, okénko po okénku příchod Ježíška. Dále pak také adventní věnec nám již měsíc dopředu připomíná příchod svátků. Každou neděli zapalujeme jednu ze čtyř svící. Během tohoto období obíháme obchody a vybíráme dárky, ale také sháníme suroviny na tradiční pečení cukroví. Každá domácnost peče většinou hned několik druhů. Od perníčků, přes klasické linecké a pracny až po vanilkové rohlíčky, vosí hnízda a mnohé další. Pár dní před Vánoci pak zdobíme stromeček. Ať již po novu stříbrnými, zlatými a jinými blýskavými koulemi, nebo po staru zlacenými oříšky, celofánem, slaměnými ozdobami, sušenými jablky a mnohými dalšími. Na štědrý den bychom pak měli hladovět, abychom viděli zlaté prasátko.

Také pak stavíme betlém, což je pak po nějakou dobu zpříjemněním prostoru a připomenutím toho, že by si lidé měli pomáhat. Ke štědrovečerní večeři by pak měla být rybí polévka a kapr s bramborovým salátem. Pod talířem pak naleznete šupinu, která vám má přinést štěstí a bohatství do dalšího roku! Děvčata pak po rozdávání dárků házejí střevícem, aby zjistili, zda jim další rok přinese lásku. V některých domácnostech se lije olovo, ze kterého se následně věští budoucnost. Nesmíme zapomenout ani na klasickou půlnoční mši. 

Je to zkrátka krásný čas, na který se všichni rok co rok těšíme.