Blog

Opravu železničního mostu u Zahrádek v severních Čechách na trati Lovosice a Česká Lípa tak získala firma, která nenabídla nejnižší cenu, nýbrž nejvyšší kvalitu. Cena tak byla jen jednou z menšinových položek, která hrála roli při rozhodování.
Na tuto rekonstrukci bylo vyčleněno až 40 milionů korun. Zvítězila nakonec firma, která práci udělá za 37 milionů korun.

I přes to, že zákon o soutěži umožňuje úředníkům vybrat vítěze i podle jiných kritérií, než je cena, ve skutečnosti se tak do této doby nedělo. Zpravidla se vždy u zakázek na stavby železnic či silnic vybere vždy podle ceny. Cena totiž při výběru vhodné společnosti hraje roli z devadesáti procent. Dalších deset procent se pak vždy při rozhodování vztahovalo na délku záruční doby. Tato doba však je u většiny společností stejná, tedy deset let. Proto pak bylo vždy rozhodováno ve výsledku výhradně podle cenové nabídky.
•        Nová metoda rozhodování
Nová metoda, která neřeší výhradně cenovou nabídku, ale přináší samozřejmě daleko více práce výběrovým komisařům. Ministerstvo dopravy ji považuje ale cestu, kterou by zajistilo kvalitnější výstavbu s následnou úsporou na údržbu a opravy těchto nových staveb.
Autorem manuálu je Roman Novotný, který tvrdí, že tento postup přináší i velké výhody právě pro samotné stavební firmy, které tak nemusí tlačit ceny až na samotnou hranici výhodnosti.
Právě zmiňovaný tendr na opravu mostu, který překlenuje údolí s blízko ležící přírodní památkou Peklo je toho důkazem. Firmy, které se přihlásily do výběrového řízení tak mohly získat body zejména za prezentaci pěti svých nejlepších stavebních projektů. Další zisk bodů pak mohl proběhnout na základě analýzy stavebních rizik při navrhovaném řešení opravy, ale také na základě toho, že se firma již na případná rizika připravila a navrhla, jak se jim vyhnout či případně se s nimi vypořádat.
Další z faktorů, který ovlivňoval výběr vhodného realizátora byl pohovor se stavbyvedoucím.
Tato metoda výběru se nazývá Best Value, a do tohoto systému se přihlásilo celkem sedm firem.

•        Vítězný návrh
Návrh, který nakonec ze sedmi předložených vyhrál, byl nejvýše hodnocen ve všech kategoriích. Pouze ve vyhodnocení rizik nebyl nejlepší. Pravdou je, že firma skutečně ve výsledku nabídla i nejnižší cenu, tedy dokonce cenu, která byla nižší než předpokládaná investice do této rekonstrukce.
Investorem této realizace budou Správy železniční dopravní cesty. Již nyní se mluvčí Marek Illiaš vyjádřil v tom smyslu, že tento pilotní projekt a první druh výběru cestou Best Value, považují za velký úspěch.

Opravu železničního mostu u Zahrádek v severních Čechách na trati Lovosice a Česká Lípa tak získala firma, která nenabídla nejnižší cenu, nýbrž nejvyšší kvalitu. Cena tak byla jen jednou z menšinových položek, která hrála roli při rozhodování.
Na tuto rekonstrukci bylo vyčleněno až 40 milionů korun. Zvítězila nakonec firma, která práci udělá za 37 milionů korun.

I přes to, že zákon o soutěži umožňuje úředníkům vybrat vítěze i podle jiných kritérií, než je cena, ve skutečnosti se tak do této doby nedělo. Zpravidla se vždy u zakázek na stavby železnic či silnic vybere vždy podle ceny. Cena totiž při výběru vhodné společnosti hraje roli z devadesáti procent. Dalších deset procent se pak vždy při rozhodování vztahovalo na délku záruční doby. Tato doba však je u většiny společností stejná, tedy deset let. Proto pak bylo vždy rozhodováno ve výsledku výhradně podle cenové nabídky.
•        Nová metoda rozhodování
Nová metoda, která neřeší výhradně cenovou nabídku, ale přináší samozřejmě daleko více práce výběrovým komisařům. Ministerstvo dopravy ji považuje ale cestu, kterou by zajistilo kvalitnější výstavbu s následnou úsporou na údržbu a opravy těchto nových staveb.
Autorem manuálu je Roman Novotný, který tvrdí, že tento postup přináší i velké výhody právě pro samotné stavební firmy, které tak nemusí tlačit ceny až na samotnou hranici výhodnosti.
Právě zmiňovaný tendr na opravu mostu, který překlenuje údolí s blízko ležící přírodní památkou Peklo je toho důkazem. Firmy, které se přihlásily do výběrového řízení tak mohly získat body zejména za prezentaci pěti svých nejlepších stavebních projektů. Další zisk bodů pak mohl proběhnout na základě analýzy stavebních rizik při navrhovaném řešení opravy, ale také na základě toho, že se firma již na případná rizika připravila a navrhla, jak se jim vyhnout či případně se s nimi vypořádat.
Další z faktorů, který ovlivňoval výběr vhodného realizátora byl pohovor se stavbyvedoucím.
Tato metoda výběru se nazývá Best Value, a do tohoto systému se přihlásilo celkem sedm firem.

•        Vítězný návrh
Návrh, který nakonec ze sedmi předložených vyhrál, byl nejvýše hodnocen ve všech kategoriích. Pouze ve vyhodnocení rizik nebyl nejlepší. Pravdou je, že firma skutečně ve výsledku nabídla i nejnižší cenu, tedy dokonce cenu, která byla nižší než předpokládaná investice do této rekonstrukce.
Investorem této realizace budou Správy železniční dopravní cesty. Již nyní se mluvčí Marek Illiaš vyjádřil v tom smyslu, že tento pilotní projekt a první druh výběru cestou Best Value, považují za velký úspěch.

Opravu železničního mostu u Zahrádek v severních Čechách na trati Lovosice a Česká Lípa tak získala firma, která nenabídla nejnižší cenu, nýbrž nejvyšší kvalitu. Cena tak byla jen jednou z menšinových položek, která hrála roli při rozhodování.
Na tuto rekonstrukci bylo vyčleněno až 40 milionů korun. Zvítězila nakonec firma, která práci udělá za 37 milionů korun.

I přes to, že zákon o soutěži umožňuje úředníkům vybrat vítěze i podle jiných kritérií, než je cena, ve skutečnosti se tak do této doby nedělo. Zpravidla se vždy u zakázek na stavby železnic či silnic vybere vždy podle ceny. Cena totiž při výběru vhodné společnosti hraje roli z devadesáti procent. Dalších deset procent se pak vždy při rozhodování vztahovalo na délku záruční doby. Tato doba však je u většiny společností stejná, tedy deset let. Proto pak bylo vždy rozhodováno ve výsledku výhradně podle cenové nabídky.
•        Nová metoda rozhodování
Nová metoda, která neřeší výhradně cenovou nabídku, ale přináší samozřejmě daleko více práce výběrovým komisařům. Ministerstvo dopravy ji považuje ale cestu, kterou by zajistilo kvalitnější výstavbu s následnou úsporou na údržbu a opravy těchto nových staveb.
Autorem manuálu je Roman Novotný, který tvrdí, že tento postup přináší i velké výhody právě pro samotné stavební firmy, které tak nemusí tlačit ceny až na samotnou hranici výhodnosti.
Právě zmiňovaný tendr na opravu mostu, který překlenuje údolí s blízko ležící přírodní památkou Peklo je toho důkazem. Firmy, které se přihlásily do výběrového řízení tak mohly získat body zejména za prezentaci pěti svých nejlepších stavebních projektů. Další zisk bodů pak mohl proběhnout na základě analýzy stavebních rizik při navrhovaném řešení opravy, ale také na základě toho, že se firma již na případná rizika připravila a navrhla, jak se jim vyhnout či případně se s nimi vypořádat.
Další z faktorů, který ovlivňoval výběr vhodného realizátora byl pohovor se stavbyvedoucím.
Tato metoda výběru se nazývá Best Value, a do tohoto systému se přihlásilo celkem sedm firem.

•        Vítězný návrh
Návrh, který nakonec ze sedmi předložených vyhrál, byl nejvýše hodnocen ve všech kategoriích. Pouze ve vyhodnocení rizik nebyl nejlepší. Pravdou je, že firma skutečně ve výsledku nabídla i nejnižší cenu, tedy dokonce cenu, která byla nižší než předpokládaná investice do této rekonstrukce.
Investorem této realizace budou Správy železniční dopravní cesty. Již nyní se mluvčí Marek Illiaš vyjádřil v tom smyslu, že tento pilotní projekt a první druh výběru cestou Best Value, považují za velký úspěch.

Opravu železničního mostu u Zahrádek v severních Čechách na trati Lovosice a Česká Lípa tak získala firma, která nenabídla nejnižší cenu, nýbrž nejvyšší kvalitu. Cena tak byla jen jednou z menšinových položek, která hrála roli při rozhodování.
Na tuto rekonstrukci bylo vyčleněno až 40 milionů korun. Zvítězila nakonec firma, která práci udělá za 37 milionů korun.

I přes to, že zákon o soutěži umožňuje úředníkům vybrat vítěze i podle jiných kritérií, než je cena, ve skutečnosti se tak do této doby nedělo. Zpravidla se vždy u zakázek na stavby železnic či silnic vybere vždy podle ceny. Cena totiž při výběru vhodné společnosti hraje roli z devadesáti procent. Dalších deset procent se pak vždy při rozhodování vztahovalo na délku záruční doby. Tato doba však je u většiny společností stejná, tedy deset let. Proto pak bylo vždy rozhodováno ve výsledku výhradně podle cenové nabídky.
•        Nová metoda rozhodování
Nová metoda, která neřeší výhradně cenovou nabídku, ale přináší samozřejmě daleko více práce výběrovým komisařům. Ministerstvo dopravy ji považuje ale cestu, kterou by zajistilo kvalitnější výstavbu s následnou úsporou na údržbu a opravy těchto nových staveb.
Autorem manuálu je Roman Novotný, který tvrdí, že tento postup přináší i velké výhody právě pro samotné stavební firmy, které tak nemusí tlačit ceny až na samotnou hranici výhodnosti.
Právě zmiňovaný tendr na opravu mostu, který překlenuje údolí s blízko ležící přírodní památkou Peklo je toho důkazem. Firmy, které se přihlásily do výběrového řízení tak mohly získat body zejména za prezentaci pěti svých nejlepších stavebních projektů. Další zisk bodů pak mohl proběhnout na základě analýzy stavebních rizik při navrhovaném řešení opravy, ale také na základě toho, že se firma již na případná rizika připravila a navrhla, jak se jim vyhnout či případně se s nimi vypořádat.
Další z faktorů, který ovlivňoval výběr vhodného realizátora byl pohovor se stavbyvedoucím.
Tato metoda výběru se nazývá Best Value, a do tohoto systému se přihlásilo celkem sedm firem.

•        Vítězný návrh
Návrh, který nakonec ze sedmi předložených vyhrál, byl nejvýše hodnocen ve všech kategoriích. Pouze ve vyhodnocení rizik nebyl nejlepší. Pravdou je, že firma skutečně ve výsledku nabídla i nejnižší cenu, tedy dokonce cenu, která byla nižší než předpokládaná investice do této rekonstrukce.
Investorem této realizace budou Správy železniční dopravní cesty. Již nyní se mluvčí Marek Illiaš vyjádřil v tom smyslu, že tento pilotní projekt a první druh výběru cestou Best Value, považují za velký úspěch.

Na konci každého pohovoru s personalistou přijde často otázka, která nás nenechává chladnými…jedná se o výši měsíčního platu. Na tuto otázku je potřeba dobře se připravit, i když se nám z počátku může zdát jako ta nejbanálnější otázka z celého pohovoru. Poradíme vám, jak se finančně nepodhodit, ale ani příliš nepřestřelit.
 

Nad otázkou začněte uvažovat už doma

Nikdy, ale o pravdu nikdy, nechoďte na pohovor bez přípravy. Jistě už máte nějaké povědomí o tom, kolik potřebujete na život a na své životní náklady, jako je jídlo, bydlení, oblečení, atd. takže jistě si dokážete dobře spočítat, kolik musí každý měsíc dorazit minimálně na váš účet peněz. Tato částka by pak měla být hlavním stavební pilíř, na kterým byste měli stavět své vyjednávání o případné mzdě. Stejně dobře si dokáže zjistit, jaký plat je na podobných pracovních pozicích a kolik jste dostávali v předešlém zaměstnání. Vaše předešlé finanční ohodnocení nejspíše vytvořilo jakýsi životní standart, který budete chtít udržet (nebo případně zlepšit) i v nové práci.
 
Ovšem firma má úplně jiné body, podle kterých určuje platové ohodnocení svých zaměstnanců. Její výši ovlivňuje situace na trhu práce a úroveň odměňování v dané firmě. Rozhodně se tedy nesnažte střílet jen tak od boku a projděte si všechny dostupné informace, které vám pomůžou výslednou mzdu stanovit.
 

Jak tedy reagovat při samotném pohovoru?

Rozhodně nezačínejte s tématem platu jako první, tuto otázku by měl vždy jako první položit personalista. Až tuto otázku položí, neříkejte konkrétní částku, kterou si představujete, ale jako dolní hranici řekněte částku, kterou si myslíte, že je firma ochotná dát a jako horní hranici uveďte tuto částku + 20 až 30% navíc. Takto budete působit jako silný kandidát, který si je jistý svými schopnostmi. Ovšem pozor, to že jste silný kandidát je potřeba nejprve dokázat ve výběrovém řízení!

Na konci každého pohovoru s personalistou přijde často otázka, která nás nenechává chladnými…jedná se o výši měsíčního platu. Na tuto otázku je potřeba dobře se připravit, i když se nám z počátku může zdát jako ta nejbanálnější otázka z celého pohovoru. Poradíme vám, jak se finančně nepodhodit, ale ani příliš nepřestřelit.
 

Nad otázkou začněte uvažovat už doma

Nikdy, ale o pravdu nikdy, nechoďte na pohovor bez přípravy. Jistě už máte nějaké povědomí o tom, kolik potřebujete na život a na své životní náklady, jako je jídlo, bydlení, oblečení, atd. takže jistě si dokážete dobře spočítat, kolik musí každý měsíc dorazit minimálně na váš účet peněz. Tato částka by pak měla být hlavním stavební pilíř, na kterým byste měli stavět své vyjednávání o případné mzdě. Stejně dobře si dokáže zjistit, jaký plat je na podobných pracovních pozicích a kolik jste dostávali v předešlém zaměstnání. Vaše předešlé finanční ohodnocení nejspíše vytvořilo jakýsi životní standart, který budete chtít udržet (nebo případně zlepšit) i v nové práci.
 
Ovšem firma má úplně jiné body, podle kterých určuje platové ohodnocení svých zaměstnanců. Její výši ovlivňuje situace na trhu práce a úroveň odměňování v dané firmě. Rozhodně se tedy nesnažte střílet jen tak od boku a projděte si všechny dostupné informace, které vám pomůžou výslednou mzdu stanovit.
 

Jak tedy reagovat při samotném pohovoru?

Rozhodně nezačínejte s tématem platu jako první, tuto otázku by měl vždy jako první položit personalista. Až tuto otázku položí, neříkejte konkrétní částku, kterou si představujete, ale jako dolní hranici řekněte částku, kterou si myslíte, že je firma ochotná dát a jako horní hranici uveďte tuto částku + 20 až 30% navíc. Takto budete působit jako silný kandidát, který si je jistý svými schopnostmi. Ovšem pozor, to že jste silný kandidát je potřeba nejprve dokázat ve výběrovém řízení!

Na konci každého pohovoru s personalistou přijde často otázka, která nás nenechává chladnými…jedná se o výši měsíčního platu. Na tuto otázku je potřeba dobře se připravit, i když se nám z počátku může zdát jako ta nejbanálnější otázka z celého pohovoru. Poradíme vám, jak se finančně nepodhodit, ale ani příliš nepřestřelit.
 

Nad otázkou začněte uvažovat už doma

Nikdy, ale o pravdu nikdy, nechoďte na pohovor bez přípravy. Jistě už máte nějaké povědomí o tom, kolik potřebujete na život a na své životní náklady, jako je jídlo, bydlení, oblečení, atd. takže jistě si dokážete dobře spočítat, kolik musí každý měsíc dorazit minimálně na váš účet peněz. Tato částka by pak měla být hlavním stavební pilíř, na kterým byste měli stavět své vyjednávání o případné mzdě. Stejně dobře si dokáže zjistit, jaký plat je na podobných pracovních pozicích a kolik jste dostávali v předešlém zaměstnání. Vaše předešlé finanční ohodnocení nejspíše vytvořilo jakýsi životní standart, který budete chtít udržet (nebo případně zlepšit) i v nové práci.
 
Ovšem firma má úplně jiné body, podle kterých určuje platové ohodnocení svých zaměstnanců. Její výši ovlivňuje situace na trhu práce a úroveň odměňování v dané firmě. Rozhodně se tedy nesnažte střílet jen tak od boku a projděte si všechny dostupné informace, které vám pomůžou výslednou mzdu stanovit.
 

Jak tedy reagovat při samotném pohovoru?

Rozhodně nezačínejte s tématem platu jako první, tuto otázku by měl vždy jako první položit personalista. Až tuto otázku položí, neříkejte konkrétní částku, kterou si představujete, ale jako dolní hranici řekněte částku, kterou si myslíte, že je firma ochotná dát a jako horní hranici uveďte tuto částku + 20 až 30% navíc. Takto budete působit jako silný kandidát, který si je jistý svými schopnostmi. Ovšem pozor, to že jste silný kandidát je potřeba nejprve dokázat ve výběrovém řízení!

Na konci každého pohovoru s personalistou přijde často otázka, která nás nenechává chladnými…jedná se o výši měsíčního platu. Na tuto otázku je potřeba dobře se připravit, i když se nám z počátku může zdát jako ta nejbanálnější otázka z celého pohovoru. Poradíme vám, jak se finančně nepodhodit, ale ani příliš nepřestřelit.
 

Nad otázkou začněte uvažovat už doma

Nikdy, ale o pravdu nikdy, nechoďte na pohovor bez přípravy. Jistě už máte nějaké povědomí o tom, kolik potřebujete na život a na své životní náklady, jako je jídlo, bydlení, oblečení, atd. takže jistě si dokážete dobře spočítat, kolik musí každý měsíc dorazit minimálně na váš účet peněz. Tato částka by pak měla být hlavním stavební pilíř, na kterým byste měli stavět své vyjednávání o případné mzdě. Stejně dobře si dokáže zjistit, jaký plat je na podobných pracovních pozicích a kolik jste dostávali v předešlém zaměstnání. Vaše předešlé finanční ohodnocení nejspíše vytvořilo jakýsi životní standart, který budete chtít udržet (nebo případně zlepšit) i v nové práci.
 
Ovšem firma má úplně jiné body, podle kterých určuje platové ohodnocení svých zaměstnanců. Její výši ovlivňuje situace na trhu práce a úroveň odměňování v dané firmě. Rozhodně se tedy nesnažte střílet jen tak od boku a projděte si všechny dostupné informace, které vám pomůžou výslednou mzdu stanovit.
 

Jak tedy reagovat při samotném pohovoru?

Rozhodně nezačínejte s tématem platu jako první, tuto otázku by měl vždy jako první položit personalista. Až tuto otázku položí, neříkejte konkrétní částku, kterou si představujete, ale jako dolní hranici řekněte částku, kterou si myslíte, že je firma ochotná dát a jako horní hranici uveďte tuto částku + 20 až 30% navíc. Takto budete působit jako silný kandidát, který si je jistý svými schopnostmi. Ovšem pozor, to že jste silný kandidát je potřeba nejprve dokázat ve výběrovém řízení!

Máme sice plast, ze kterého nám vznikají mraky levných hraček, které nás mohou svádět ke koupi. Ale přírodní materiál jako je dřevo je k nezaplacení. Tyto hračky jsou trvanlivé, nerozbitné, ekologické i když trošku dražší než jejich plastový konkurenti. Dřevěná hračka se ale vyplatí, je na věky. Dnešní nabídka je velmi pestrá a ani o barvy nemusíme být ochuzeni. Pro hračky ale platí že jich nemusí být příliš. Ve snaze dopřát svým dětem to nejlepší nemusíme plnit pokoje stohy plyšáků a desítkami panenek. Málo dělá hodně a děti si tak lépe učí vážit si věcí a koneckonců mnoho rodičů potvrdí že si děti často vyhrají jen s několika málo hračkami. Více se můžete dočíst v článku:

Vybírejte takové hračky, které podporují fantazii. Děti například milují navlékání, provlékání, skládání. Klasické dřevěné kostky by měly být povinnou výbavou každého dětského pokoje. Je několik možností, jak se dají využít. Lze s nimi postavit věže, hrady, mosty ale i třeba překážky pro autíčky, stolečky pro panenky. Mnoho krásných dřevěných hraček vzniká u nás v Čechách, a tak jejich koupí podporujeme i tuzemský trh.

Děti ocení na dřevěných hračkách především jejich multifunkčnost. Skvělé je i to že jsou téměř nerozbitné a mnohdy krásně barevné. Dřevo je zkrátka materiál, který ocení nejen děti ale kvůli kvalitě provedení i jejich rodiče. Možná mají někteří zbytečné předsudky, že děti nedocení kvalitní dřevnou hračku, a proto ji ani nekoupí, opak je však pravdou a budeme žasnout, jak se děti dokáží krásně zabavit.

Někdy pomůže i když si sami s dětmi pohrajeme a ukážeme jim možnosti, jak se s hračkou dá hrát. Děti se dokáží snadno nadchnout, ať už je hračka z plastu nebo dřeva, nevýhoda plastu však je často nízká odolnost, takže nejedno dítě docení dřevěnou hračku, ač si dospělý myslí opak. Dřevo je zkrátka nestárnoucí materiál, z kterého se hračky vyráběly dříve, dnes a jistě budou i v budoucnosti

Máme sice plast, ze kterého nám vznikají mraky levných hraček, které nás mohou svádět ke koupi. Ale přírodní materiál jako je dřevo je k nezaplacení. Tyto hračky jsou trvanlivé, nerozbitné, ekologické i když trošku dražší než jejich plastový konkurenti. Dřevěná hračka se ale vyplatí, je na věky. Dnešní nabídka je velmi pestrá a ani o barvy nemusíme být ochuzeni. Pro hračky ale platí že jich nemusí být příliš. Ve snaze dopřát svým dětem to nejlepší nemusíme plnit pokoje stohy plyšáků a desítkami panenek. Málo dělá hodně a děti si tak lépe učí vážit si věcí a koneckonců mnoho rodičů potvrdí že si děti často vyhrají jen s několika málo hračkami. Více se můžete dočíst v článku:

Vybírejte takové hračky, které podporují fantazii. Děti například milují navlékání, provlékání, skládání. Klasické dřevěné kostky by měly být povinnou výbavou každého dětského pokoje. Je několik možností, jak se dají využít. Lze s nimi postavit věže, hrady, mosty ale i třeba překážky pro autíčky, stolečky pro panenky. Mnoho krásných dřevěných hraček vzniká u nás v Čechách, a tak jejich koupí podporujeme i tuzemský trh.

Děti ocení na dřevěných hračkách především jejich multifunkčnost. Skvělé je i to že jsou téměř nerozbitné a mnohdy krásně barevné. Dřevo je zkrátka materiál, který ocení nejen děti ale kvůli kvalitě provedení i jejich rodiče. Možná mají někteří zbytečné předsudky, že děti nedocení kvalitní dřevnou hračku, a proto ji ani nekoupí, opak je však pravdou a budeme žasnout, jak se děti dokáží krásně zabavit.

Někdy pomůže i když si sami s dětmi pohrajeme a ukážeme jim možnosti, jak se s hračkou dá hrát. Děti se dokáží snadno nadchnout, ať už je hračka z plastu nebo dřeva, nevýhoda plastu však je často nízká odolnost, takže nejedno dítě docení dřevěnou hračku, ač si dospělý myslí opak. Dřevo je zkrátka nestárnoucí materiál, z kterého se hračky vyráběly dříve, dnes a jistě budou i v budoucnosti